ZAJÍMAVOSTI » Jak se dostat za hranice těla

JAK SE DOSTAT ZA HRANICE TĚLA

Mnoho z nás, kteří hledáme v duchovním světě odpovědi na otázky, je zkoušíme získat pomocí meditace, karet, channelingu a mnoha jiných způsobů. Existuje však i daleko přímější cesta jak se zbavit omezení našeho fyzického těla a najít v duchovním světě to ,co hledáme, a tou je astrální cestování. Astrální cestování nám dovolí navštívit duchovní dimenze bližší i vzdálenější našemu fyzickému světu, můžeme se setkat se svým průvodcem, milovanými zemřelými, projít duchovním učením nebo třeba pochopit, jak se vyléčit z toho, co nás trápí.

Naučit se opustit tělo není sice úplně snadné, ale budeme-li vytrvalí, máme dobrou šanci, že v průběhu pár týdnů nebo nejdéle měsíců se nám to podaří. Po prvním úspěchu už je všechno snazší, a pokud se staneme zkušeným astrálním cestovatelem, budeme tělo opouštět a vracet se do něho rychle a bez problémů. Jak na to? Není to nebezpečné? Jak ovládat, co při mimotělním zážitku zažijeme, a jak se vrátit do těla? Tyto a mnohé další otázky, které si všichni klademe předtím, než se o astrální cestování pokusíme, vyžadují rozsáhlé odpovědi, proto velmi radím přečíst si na toto téma alespoň jednu dobrou knihu, než se rozhodnete, že o mimotělní zážitek začnete usilovat. Můžu doporučit např. knihy Cesty mimo tělo (Robert Monroe), Astrální cetování v praxi (Robert Bruce) nebo Astrální cestování (Bruce Goldberg).

Malá ochutnávka z knihy Roberta Monroe Cesty mimo tělo (str.76 - 78):

"Lokalita II je nemateriální prostředí, kde jsou zákony hmoty

a pohybu jen vzdáleně spřízněné s fyzickým světem. Hranice jeho obrovitosti

jsou neznámé (zúčastněnému výzkumníkovi) a jsou zde hloubky

a dimenze neuchopitelné konečnou vědomou myslí. V této nekonečnosti

jsou přítomny všechny atributy, které připisujeme ráji i peklu (viz kapitola

8), a tvoří pouze část lokality II. Lokalita II je obydlena, je-li to

správné slovo, bytostmi různého stupně inteligence, se kterými je možné

komunikovat.

V procentuální analýze v následující kapitole je popsáno, že základní

atributy světa jsou v lokalitě II změněny. Čas, jak ho chápeme ve fyzickém

světě, tu neexistuje. Je zde posloupnost událostí, minulost a budoucnost,

ale nikoli cyklická separace. Obojí existuje současně s „teď". Časomíry,

od mikrosekund po milénia, jsou zde k ničemu. Ostatní míry mohou

reprezentovat tyto faktory v abstraktních kalkulacích, ale není to jisté.

Zákon zachování energie, teorie silových polí, vlnová mechanika, gravitace,

otázky struktur — to vše zůstává ke zkoumání lidem povolanějším

v těchto oblastech.

Na druhou stranu to vypadá, že zde platí jeden univerzální zákon. Lokalita

II je stav bytí, kde to, co nazýváme myšlenkou, je zdrojem existence.

Je to životní tvořivá síla, která produkuje energii, dává formu hmotě

a poskytuje možnosti vnímání a komunikace. Domnívám se, že nejvnitřnější

já nebo duše není v lokalitě II ničím víc než jen jakýmsi organizovaným

vírem či smotkem. Myslím, tedy jsem.

V tomto prostředí nenajdete žádná mechanická zařízení. K transportu

tu nejsou potřeba žádná auta, lodě, letadla či rakety. Pomyslíte na pohyb

a pohyb se stane skutečností. Televize, rádio, telefon ani ostatní technické

komunikační prostředky tu nemají žádný význam. Komunikace je

okamžitá. Nezaznamenali jsme žádné farmy, velkovýkrmny, zahrady, továrny

nebo velkosklady. Při žádné z návštěv jsme nezaznamenali potřebu

energie z potravy. Jak se energie doplňuje - je-li opravdu spotřebovávána

— se nepodařilo zjistit.

„Pouhá" myšlenka je silou, která naplňuje každou potřebu a každé

přání, a vaše myšlení je matricí vašich skutků, situace a pozice v této širší

realitě. V podstatě je to poselství, které se náboženství a filosofie snažily

předat celé věky, i když možná ne zcela přímočaře a často zkresleně.

Jeden aspekt, který jsem v tomto myšlenkovém médiu pochopil, vysvětluje

mnohé: podobné přitahuje podobné. Neuvědomoval jsem si, že existuje

pravidlo, které působí takto specificky. Pro mě to neznamenalo nic

víc a nic míň než abstrakci. Promítněte si toto pravidlo navenek a začnete

chápat nekonečné množství variací, které se nalézá v lokalitě II. Vaše

směřování se kompletně odvíjí od vašich konstantních motivací, emocí

a přání. Možná tudy vědomě nechcete „jít", ale nemáte na výběr. Vaše

nadvědomí (duše?) je silnější a většinou činí tato rozhodnutí za vás. Podobné

přitahuje podobné.

Zajímavým aspektem tohoto myšlenkového světa (těchto myšlenkových

světů) lokality II je skutečnost, že člověk vnímá to, co vypadá jako

pevná hmota, stejně jako artefakty běžné ve fyzickém světě. Ty jsou „přiváděny

k existenci" třemi způsoby. Za prvé jsou výtvorem myšlenek lidí,

kteří kdysi žili ve fyzickém světě a jejichž myšlenkové vzorce stále přetrvávají.

To se děje zcela automaticky bez nějakého vědomého záměru. Druhým

zdrojem jsou ti, kteří měli ve fyzickém světě rádi určité materiální

věci a tady si je znovu stvořili, aby si zpříjemnili prostředí v lokalitě II.

Domnívám se, že třetím zdrojem je jakýsi vyšší řád inteligentních bytostí,

které toho vědí o lokalitě II víc než většina jejích obyvatel. Zdá se, že

jejich účelem je dočasná simulace fyzického prostředí, která má pomoci

nově příchozím, kteří po „smrti" právě opustili fyzický svět. Známé tvary

a situace snad pomáhají „nováčkům" překonat šok a trauma v raných

fázích přechodného stavu.

V tuto chvíli člověk začíná rozumět vztahu druhého těla k lokalitě II.

Lokalita II je přirozeným prostředím druhého těla. Všechny principy ovládající

jeho činnost, složení, vnímání a řízení odpovídají principům lokality. To je také zřejmě důvod, proč většina mých pokusů končila nedobrovolně

kdesi v lokalitě II. Naše druhé tělo v podstatě není z fyzického

světa. Používat ho k návštěvě Georgeova domu nebo jiných fyzických cílů

je jako žádat potápěče, aby se potopil na dno oceánu bez potápěčské

výstroje. Zvládne to, ale ne na dlouho a ne příliš často, zatímco do obchodu

vzdáleného několik kilometrů může chodit denně, aniž by mu to

ublížilo. Čili cestování na místa ve fyzickém světě je ve stavu druhého těla

poměrně „násilná" činnost. Jakmile se jen nepatrně mentálně uvolníte,

vaše druhé tělo využije příležitosti a zamíří do lokality II. Je to pro něj

„přirozené"."