ZAJÍMAVOSTI » Poselství z duchovní říše

POSELSTVÍ Z DUCHOVNÍ ŘÍŠE

Slyšeli byste rádi, co by vám řekly duše zemřelých, abyste se z toho mohli už za tohoto vašeho fyzického života poučit? I když nemáte rozvinuté jasnozřivé schopnosti a sami "duchy" nevidíte a neslyšíte, mnohé jejich rady si můžete přečíst v Knize duchů, jejímž autorem je proslulý spiritista Allan Kardec. Poselství obsažená v této knize hrají důležitou roli i v brazilském Filmu duchů, který je s českými titulky k dispozici na youtube.com. Pokud vás toto téma zajímá, velmi doporučujeme ho shlédnout.

A co nám tedy duchové vzkazují? Malá ukázka z Knihy duchů je pro vás zde:

Jak se může duše dokonale očistit, když během tělesného života nedosáhla dokonalosti? - "Podstoupením zkoušky nového života."

Duše tedy má několik tělesných životů? - "Ano, všichni máme několik životů. Ti, kdož tvrdí opak, vás chtějí udržet v nevědomosti, v níž se sami nalézají."

Co je účelem převtělení? - "Pokání, postupné zdokonalování lidstva. Jak by bez toho mohla existovat spravedlnost?"

Je omezený počet tělesných životů nebo se duch převtěluje do nekonečna? - "Po každém životě se duch dostává dál na cestě pokroku. Když už se zbaví všech nečistot (nedokonalostí), nemusí více podstupovat zkoušky tělesného života."

Je počet vtělení stejný pro všechny duchy? - "Ne, ten, který postupuje rychleji, si ušetří několik životů. Přesto jsou vtělení vždy početná, protože pokrok je téměř nekonečný."

Co se stane s duchem po posledním vtělení? - "Stane se blaženým, čistým duchem."

...

Odkud pochází strach ze smrti, když máme budoucnost před sebou? - " Tento strach vznikl neprávem. Už v mládí se snažíte děti přesvědčit, že existuje peklo a ráj a že to, co je přirozené, je pro duši smrtelným hříchem. Když děti dospějí a mají trochu soudnosti, nemohou to přijmout a stávají se z nich materialisté nebo ateisté. Tak je donutíte věřit, že kromě současného života nic neexistuje."

Spravedlivý člověk nemá ze smrti žádný strach, protože díky víře má jistotu v budoucnosti. Zachováváním zákona dobročinnosti očekává lepší život ve světě, do něhož po smrti vstoupí.

Běžný člověk, připoutaný spíše k tělesnému než duševnímu životu, prožívá různá trápení a požitky. Jeho štěstí spočívá v prchavém uspokojování svých tužeb. Jeho duše soustavně zaměstnávaná a sužovaná životními událostmi, se nalézá ve věčném strachu a trýzni. Smrt ho děsí, protože pochybuje o své budoucnosti a bojí se, že zanechá na Zemi všechny své lásky a naděje.

Mravný člověk, který se pozvedl nad falešné potřeby vytvořené vášněmi, má už v pozemském životě požitky, které materiální člověk nezná. Zdrženlivost v touhách dává jeho duchu klid a vyrovnanost. Blažený z dobra, které koná, nezná zklamání a protivenství, která by zanechávala na jeho duši bolestné stopy.